Projekt rozvoje ÚHSD

Koncepce rozvoje Ústavu hospodářských a sociálních dějin (2022)

Úvod

Koncepce rozvoje ústavu hospodářských a sociálních dějin navazuje na projekt z roku 2018. Ústav hospodářských a sociálních dějin se od svého vzniku v roce 1990 stal významným historickým pracovištěm s excelentním výzkumem, ujasněným koncepčním a badatelským profilem i zájmem ze strany domácích i zahraničních (ERASMUS) studentů o hospodářské a sociální dějiny. Hospodářské a sociální dějiny, jak se v ÚHSD pěstují, mají své nezastupitelné místo v provozu historické vědy v českém kontextu; bohatá spolupráce ÚHSD se zahraničními institucemi navíc dokládá, že se jedná o mezinárodně etablovaný směr bádání a výuky. Na zviditelnění hospodářských a sociálních dějin v širší veřejnosti mají podíl jak členky a členové ústavu, tak doktorandi. Uplatnění doktorandů po obhájení dizertace ve vědeckých institucích a archivech lze označit za nadstandardní.
Limitujícím faktorem z pedagogického i z badatelského hlediska jsou prostorové možnosti a vybavení ústavu. Stávající předpisy neumožňují získané grantové prostředky využít na obměnu počítačového vybavení ústavu. Nicméně ke zlepšení ve vybavení nábytkem se uskutečnilo letos v létě (v rámci projektu KREAS). Ústav navazuje na dosavadní projekty rozvoje a perspektivy ústavu. Základ tvoří premisa, aby si ústav zachoval či ještě lépe posílil své postavení špičkového a inovativního pracoviště, atraktivního místa pro studenty, místa pro spolupráci na národní i mezinárodní úrovni a místa uznávaného v rámci odborné komunity doma i v zahraničí.

Personální rozvoj ÚHSD

Pro personální rozvoj byla v minulých letech charakteristická vzájemná komunikace, transparentnost rozhodování a metoda sdíleného vedení se snahou rozložení stále narůstající administrativy mezi členy ústavu.
Ústav disponuje přidělovanými prostředky z prostředků MŠMT, určených na výuku a vědu a Progres Q09, dále pak ESF a grantovými prostředky (GAUK, případně v minulých letech GAČR). Finanční situace loňského i letošního roku umožňuje ústavu prostou reprodukci. Do budoucna takové mzdové úspory nebudou dlouhodobě možné, neboť by se tím podvázala sama existence ústavu. Pokračovala věková obměna ústavu (snížení úvazků), vyvolaná dosažením věkové hranice pro odchod do důchodu, požadovanými parametry na garanty studijních programů a přidělenými mzdovými prostředky. Nová generace využívá pedagogických i odborných zkušeností starších kolegů. Za snížený úvazek prof. Štaifa (od ledna 2021) nemohl být nikdo přijat vzhledem k výši přiděleným prostředkům. Tato problematika bude muset být řešena s vedením fakulty společně s „návratem“ doc. Pullmanna na náš ústav v únoru roce 2022. V nedaleké budoucnosti je možné počítat s dalším snížením úvazku členů ústavu v penzijním věku, nikoliv však spojenou ps redukcí prostředků. Pro další rozvoj ústavu bude nutné v brzkém termínu zahájit habilitační řízení u dr. Štolleové a jmenovací řízení u doc. Rákosníka, případně dalších kolegů, aby byla zachována „garanční“ schopnost ústavu ve výuce.

Rozvoj pedagogické činnosti

Ústav se podílí na všech formách pedagogické činnosti. Účastní se výuky v rámci nové akreditace společně s ostatními historickými ústavy programu bakaláře a bakaláře se zaměřením na vzdělávání a na mezifakultní výuce historická demografie (Přírodovědecká fakulta) a v rámci fakulty též na kurzu Hospodářské dějiny EU, organizovaného katedrou PVHAS. Dále ústav získal novou akreditaci pro navazujícího magistra a podílí se na též nově získané akreditaci navazujícího magistra se zaměřením na historii s ostatními historickými ústavy. V loňském roce ústav získal staronovou akreditaci doktorského studia. Dále ústav obhájil akreditaci pro habilitační a jmenovací řízení. Ústav tak disponuje všemi potřebnými akreditacemi na nejbližších deset let.
Mezi priority (nejen na tři roky) bude patřit:

  • Naplňovat povinnosti v rámci nové akreditace, bakalářského, navazujícího magisterského i doktorského studia.
  • Pokračovat v širší nabídce specializovaných přednášek, zajišťovaných interními i externími pracovníky, což oceňují i studenti napříč fakultou.
  • Rozšiřovat nabídku přednášek o zahraniční přednášející. Toto bude v případě prezenční formy možné až po odplynutí covidové epidemie.
  • Udržet či rozšířit nabídku cizojazyčných přednášek a seminářů. V současné době se členové ústavu podílejí na výuce pro studenty v rámci ERASMu a prof. B. Barth přednášel německy i anglicky (tomu skončilo působení v rámci DAAD – Langzeitdozentur v letošním srpnu. Nástupcem bude dr. N. Domeier (Universität Stuttgart od 1. října).
  • V případě zhoršení zdravotní situace zajistit výuku, ať již v hybridní či virtuální formě.

Rozvoj vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti

Vědeckou a tvůrčí činnost ústavu lze považovat za jeho silnou stránku. V tomto ohledu bude nutné a žádoucí i nadále pokračovat. Některé členky a někteří členové ústavu byli oceněni za tvůrčí činnost na různých grémiích (AV ČR, RUK).
Mezi priority v oblasti vědy bude patřit (nejen na tři roky):

  • Podporovat podávání projektů na všech úrovních (GAČR, operační programy, NAKI atd.).
  • Podporovat výzkumné projekty s domácími i zahraničními partnery.
  • Zahájit interní diskusi o další existenci a formě vydávání ústavního cizojazyčného časopisu Prager WISOHIM/Prague ESHP, který je v rámci oboru v ČR zcela unikátní.
  • Podporovat mladé vědecké pracovníky.
  • Dokončit druhý díl vysokoškolské publikace k hospodářským (částečně i sociálním) dějinám českých zemí (Nakladatelství Karolinum). Vyjde v češtině i angličtině. První díl zatím vyšel jen česky, anglická verze je už delší dobu po korekturách. Po vydání obou dílů a jejich přeložení do angličtiny budou mít naši i zahraniční studenti kvalitní odbornou publikaci pro období posledních 250 let.
  • Příprava a realizace nového vědeckého programu Cooperatio History. Zástupce ústavu byl schválen za člena Rady tohoto programu.

Pro ústav je charakteristická pluralita bádání, což oceňuje odborná veřejnost i studenti. Nyní se na ústavu realizuje několik projektů, financovaných z různých zdrojů (RUK – Progres, ESF aj.). Na podzim loňského roku se podařilo uspořádat virtuální konferenci s mezinárodní účastí, věnovanou business history, jejíž výsledky byly v letošním roce publikovány jako trojsvazek odborného periodika Hospodářské dějiny – Economic history a nejvýznamnější příspěvky vyjdou ještě v cizojazyčném periodiku WISOHIM/ESHP.

Výhled dalších oblastí rozvoje

Zahraniční spolupráce

Zahraniční spolupráce zahrnuje výměnu studentů v rámci ERASMu (bakalářský, magisterský i doktorský stupeň) i mobilitu vyučujících. Neocenitelnou pomocí je hostování zahraničního docenta v rámci výměny DAAD – Langzeitdozentur ve spolupráci s FSV UK. Nástupcem za prof. B. Bartha je od zimního semestru dr. N. Domeier.
Současně členky a členové ústavu udržují individuální kontakty se zahraničními partnery a institucemi. Vedení ústavu podporuje dlouhodobé zahraniční pobyty studentů a členů ústavu. V současné době je v rámci doktorského studia v Paříži jeden student (Mgr. Dudzik) a dvě kolegyně v zahraničí na stáži (dr. Šustrová) a na pracovním pobytu (dr. Dušková).

Obraz a postavení ústavu ve společnosti

Ústav hospodářských a sociálních dějin se ve svém odborném zaměření neuzavírá jen do nitra fakulty a univerzity, ale komunikuje i s veřejností. Členky a členové ústavu jsou oslovováni klasickými i moderními médii v souvislosti s aktuálními problémy či historickým kontextem. Ústav se tak podílí na naplňování tzv. třetí role univerzity ve společnosti.

Závěr

V případě, že budu navržen na ředitele Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK, navážu na stávající zaměření. Podpora členek a členů ústavu je nesmírně důležitá a mohu konstatovat, že ji silně vnímám. Z mého pohledu je nutné i nadále zajistit rozvoj ústavu, jeho členek a členů, na ústavu kolegiální přátelskou atmosféru, což neznamená snižování nároků na vědu, výzkum a výuku. Pokud získám důvěru vedení fakulty, budu se snažit o plný rozvoj oboru na poli pedagogické i vědecké práce. Eventuální jmenování chápu stále jako službu, službu oboru, fakultě, univerzitě a veřejnosti.

Prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc.

 

Projekt rozvoje a perspektivy činnosti ÚHSD (2018)

Úvod

Ústav hospodářských a sociálních dějin se za posledních téměř 30 let od svého vzniku v roce 1990 etabloval jako významné historické pracoviště s excelentním výzkumem, jasným koncepčním a badatelským profilem, rezonancí v domácím i mezinárodním kontextu i zájmem ze strany studentů (včetně v rámci ERASMU) o hospodářské a sociální dějiny.

Jistým limitujícím faktorem částečně z badatelského i pedagogického hlediska je stávající prostorové umístění a vybavení ústavu, které nedrží krok ani se současnými měřítky v rámci České republiky, což konstatovala nedávno i komise v souvislosti s žádostí o institucionální akreditaci UK. Získané grantové prostředky neumožňují radikální obměnu nábytkového i počítačového vybavení ústavu. Současně se finanční situace ústavu za nového vedení fakulty podstatně zlepšila, neboť požadované „úspory“ minulým vedením fakulty byly pro ústav téměř likvidační.

Ústav může bez obav navázat na projekt rozvoje a perspektiv minulého vedení ústavu a pokračovat v nich. Ústav by měl zachovat a posílit své postavení špičkového a inovativního pracoviště, stát se atraktivním pro studenty, pro spolupráci na národní i mezinárodní úrovni a rozvíjet své dosavadní uznání v rámci odborné veřejnosti doma i v zahraničí.

Organizace ÚHSD a finance

Pro řízení ústavu byla v minulých letech charakteristická vzájemná komunikace, transparentnost rozhodování, metoda sdíleného vedení a snaha omezit administrativu. V tomto trendu je žádoucí pokračovat.

Ústav překonal díky předchozímu vedení ústavu nepříznivou finanční situaci. V současné době je finanční situace ústavu stabilizována. Napomohly tomu kromě výše přidělovaných prostředků (výuka, věda, Progres) také prostředky získané v rámci ESF a grantové prostředky. Obměna složení ústavu, vyvolaná dosažením věkové hranice pro odchod do důchodu a nárůst pedagogické činnosti a vědeckých úkolů (nároky v rámci nových akreditací v bakalářském, navazujícím magisterském a doktorském studiu), dávají prostor pro uplatnění mladé generace. Cílem není odchod kolegů s nárokem na starobní důchod, ale přechod na snížený úvazek a využití jejich zkušeností a předání nové generaci. Příkladem je snížení úvazku prof. Kubů a přijetí dr. Gecka. Na podzim budou vypsána výběrová řízení pro seminář sociálních dějin (odborný asistent 2x 0,5 úvazku), který posílí tento seminář s ohledem na nové povinnosti pana doc. Pullmanna.

Oblast studia

Ústav se podílí na bakalářské formě studia historie. Letos byla podána nová akreditace, která již byla schválena. Obdobně se ústav zapojil do přípravy akreditace bakalářského studia pro učitele.

V minulých letech se etablovalo samostatné navazující magisterské studium Historie – hospodářské a sociální dějiny. V tomto roce byla podána nová akreditace tohoto oboru. V současné době je projednávána senátem FF UK.

Do konce roku 2024 má ústav platnou akreditaci doktorského studia, která prošla změnami při posledním projednávání příslušnými grémii. Důraz je kladen na užší kontakt studenta s ústavem a školitelem a častější kontakt členů oborové rady.

V nadcházejícím období mezi priority bude patřit:

  • Dokončení formálních požadavků na akreditaci navazujícího magisterského studia.
  • Naplňování povinností v rámci nové akreditace doktorského studia.
  • Pokračování v pestré nabídce specializovaných přednášek, zajišťovaných interními i externími pracovníky.
  • Rozšíření nabídky přednášek o zahraniční přednášející. Ideálním případem by bylo dvakrát během semestru. V současné době probíhá jednání s prof. A. Komlosy (Vídeň) a prof. Kaelble (SRN).
  • Letos ještě připravujeme akreditaci habilitačního řízení a řízení jmenování profesorem. Jedná se de facto o prodloužení stávající akreditace. O habilitační řízení a profesorské řízení na našem ústavu je zájem, nejen v rámci UK, ale i v rámci České republiky.
  • Udržení či rozšíření nabídky cizojazyčných přednášek a seminářů. V současné době se členové ústavu podílejí na výuce pro studenty v rámci ERASMu a doc. Barth přednáší německy i anglicky.

Oblast vědy

Vědecká činnost ústavu patří k jeho silným stránkám. V tomto směru by bylo žádoucí pokračovat i nadále, ať již formou podpory vědecké činnosti individuálních projektů, tak týmových badatelských záměrů.

Mezi priority v oblasti vědy patří:

  • Podpora podávání projektů na všech úrovních (GAČR, operační programy, NAKI atd.)
  • Podporovat výzkumné projekty s domácími i zahraničními partnery.
  • Zajišťovat vydávání ústavního cizojazyčného časopisu WISOHIM a jeho zařazení do evropských databází.
  • Podporovat mladé vědecké pracovníky.
  • Dokončení vysokoškolské publikace k hospodářským (částečně i sociálním) dějinám českých zemí (Nakladatelství Karolinum). První díl zachycující vývoj od poloviny 18. století do roku 1914 ji vyšel ve dvou vydáních česky a jeho anglická mutace již prošla prvními korekturami, druhý díl pro období 1918-1989 je v současnosti ve stadiu zrodu. Počítá se rovněž s anglickou mutací. Po dokončení obou dílů a jejich přeložení do angličtiny budou mít studenti kvalitní odbornou publikaci pro období posledních 250 let.

Na ústavu panuje pluralita bádání, což oceňuje odborná veřejnost i studenti. V současnosti se na ústavu realizuje několik projektů, financovaných z různých zdrojů (RUK – Progres, GAČR, ESF aj.).

Zahraniční spolupráce

V této oblasti se ústav podílí na výměně studentů v rámci ERASMu (bakalářský, magisterský i doktorský stupeň) i na mobilitě vyučujících. Na ústavu se díky péči minulého vedení ústavu využívá možnosti hostování zahraničního docenta v rámci výměny DAAD a spolupráce s FSV UK (doc. Barth).

I nadále bude nutné udržovat stávající individuální kontakty členů ústavu se zahraničními partnery a institucemi, podporovat jejich členství v zahraničních grémiích a společnostech, podporovat výjezdy studentů na zahraniční pobyty. Žádoucí jsou také dlouhodobější pobyty mladých pracovníků; jejich realizaci napomůže optické navýšení členů ústavu na podzim 2018 a v následujícím roce.

Obraz a postavení ústavu ve společnosti

Ústav v rámci své vědecké kompetence není zaměřen jen do nitra fakulty a univerzity, ale je otevřen i společnosti. K současným diskusím reagujícím na palčivá témata současnosti jsou členové ústavu vybaveni po teoretické i odborné stránce. Obecně lze zájem o minulost ve společnosti jen přivítat a současně také prezentovat široké veřejnosti výsledky svých dlouholetých bádání. Nejedná se jen o U3V, ale o diskusní pořady ve veřejnoprávních médiích apod. Ústav se tak podílí na naplňování tzv. třetí role univerzity ve společnosti.

Závěr

Pokud budu navržen na místo ředitele Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK, mohu jednak navazovat na předchozí úspěchy svého předchůdce, jednak se opírat o členky a členy ústavu. Snahou je podpořit rozvoj ústavu jako celku a současně zajistit na ústavu kolegiální přátelskou atmosféru, aniž by byly dotčeny náročné úkoly vědy, výzkumu a výuky. Pokud získám důvěru vedení fakulty, budu usilovat, abych ji neztratil. Případné jmenování chápu jako službu, službu oboru, fakultě, univerzitě a veřejnosti.

Praha, 15. října 2018                       Prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc.

 

Projekt rozvoje ÚHSD (2012)

Úvod

Hospodářské a sociální dějiny dnes patří k nejdůležitějším subdisciplínám historické vědy. Jejich stále rostoucí význam lze vidět nejen v domácím českém kontextu na poli současných historiografických diskusí, ale zrcadlí se také v tom, že badatelské výsledky stále výrazněji rezonují i v rámci mezinárodních diskusí. Vnitřní síla hospodářských a sociálních dějin je v dnešní době důležitým indikátorem úspěšného rozvoje historické vědy jako celku.
Ústav hospodářských a sociálních dějin lze bez přehánění označit za nejdůležitější místo pro pěstování moderních hospodářských a sociálních dějin v českém prostředí. Soustředí přední odborníky v oblasti hospodářských a sociálních dějin a kultivuje stále širší okruh studujících v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu. Je jedním z nejdůležitějších míst pro rozvíjení historiografické reflexe a otevírání nových témat a přístupů v současném bádání a současných diskusích.
Cílem tohoto projektu je načrtnout možnosti jednak pro obsahový rozvoj hospodářských a sociálních dějin v českém prostředí, jednak pro zajištění podmínek pedagogické práce.

Pluralita přístupů

Obsahově projekt navazuje na pojetí hospodářských a sociálních dějin, které se vyvinulo v průběhu více než dvaceti let existence Ústavu. Ve středu pozornosti tak stojí dějiny společenských a hospodářských institucí a struktur, dějiny mentalit, postojů, symbolů, komunikace, výkladových a identifikačních vzorců i debat o společnosti a hospodářství.
Za silnou stránku oboru lze považovat jeho vysokou intelektuální úroveň v bádání i výuce. Ústav garantuje pluralitu přístupů za současného upevňování jasného profilu sociálních, resp. hospodářských dějin. Obor má svou tvář a společná konceptuální východiska, zároveň však nepředstavuje monolit, který by omezoval jednotlivé badatelské orientace a přístupy. To je nejspíš jedním z hlavních důvodů, že je schopen nejen vyzařovat do akademické veřejnosti, ale i oslovit stále větší počet studentů, inspirovat je k formulaci jejich dílčích badatelských projektů a nabídnout jim jasné vedení prací ve vztahu k teoretickým otázkám i zpracování empirického materiálu. V dalším období by bylo zapotřebí podpořit tuto pluralitu jednotlivých směrů bádání a pestrost zkoumaných témat. V tomto ohledu by Ústav měl i v budoucnu nabídnout jednak kursy přehledové i vysoce specializované, jednak podpořit pracovníky Ústavu v rozvíjení dílčích projektů.
Slabší stránka oboru spočívá v tom, že informace o dílčích projektech nedoputují vždy ke kolegyním a kolegům a studujícím takovou rychlostí a v takovém množství, jak bychom si přáli. V tomto smyslu bude do budoucna zapotřebí podpořit ty formy vzájemné komunikace na poli prezentace badatelských projektů, klíčových kursů nebo vedení kvalifikačních prací (a to dovnitř Ústavu i navenek), které by umožňovaly plnější zhodnocení potenciálu, který mají dílčí projekty (badatelské projekty, kursy, kvalifikační práce) pro rozvoj oboru jako celku.

Organizace a finance

Ústav patří ke středně velkým pracovištím na fakultě. Jeho výhodou je přehlednost a dobré vztahy kooperace (bez vytváření „skupin“ vlivu, skryté manipulace apod.). Zároveň vzhledem ke své velikosti Ústav neaspiruje na pozici silného „hráče“ s hegemoniálním vlivem v rámci oboru historie jako celku (přesněji řečeno tento vliv vykonává na poli intelektuálním, nikoliv primárně organizačně-mocenském).
Silnou stránkou Ústavu je jeho perfektní organizační chod, jeho plné akreditační zajištění na dlouhou dobu dopředu a dobré vztahy s partnerskými Ústavy na FF UK i na dalších domácích a zahraničních institucích. Všechny tyto skutečnosti, které nelze považovat za samozřejmost, pracovníci ÚHSD dostatečně cení – do budoucna bude zapotřebí udělat vše pro to, aby se tyto dobré poměry na poli úředně-organizačního zajištění Ústavu nejen udržely, ale i dále posílily.
Nepochybnou slabinou je výrazné finanční podhodnocení pracovníků Ústavu. Prestiž Ústavu, intelektuální vklady jeho pracovníků do bádání, prezentace, výuky, vedení prací jsou bohužel v příkrém rozporu s výší finančního ohodnocení. Ačkoliv vzhledem k problematickému řízení školství ze strany státu a celkové závislosti finančních otázek na nepřehledném systému financování českého školství nejspíše nelze očekávat rychlou nápravu, je v tomto ohledu zapotřebí usilovat o alespoň částečné zlepšení neutěšené finanční situace.

Věda

Vysoká úroveň vědecké činnosti patří ke klíčovým prvkům identity Ústavu. Výsledky dosavadního bádání i aktuálně řešené vědecké projekty patří k tomu nejdůležitějšímu, čím se Ústav hospodářských a sociálních dějin prezentuje v akademické veřejnosti (a to nejen české, nýbrž v evropském rozměru) a čím dokládá svůj příspěvek k historickému poznání. Je přitom schopen nabídnout jak práce syntetického rázu, tak analytičtěji zaměřené dílčí studie.
Silnou stránkou Ústavu je zapojení (téměř všech pracovníků ÚHSD) do systému tzv. vnitřních výzkumných záměrů na FF UK. Podprojekt VVZ, který je Ústavem garantován („České země etc.), dokládá vyzařování oboru už jen tím, že kromě pracovníků ÚHSD integruje i členy dalších ústavů. V ÚHSD se zároveň řeší jeden středně velký grant GAČR, integrující rovněž pracovníky více ústavů („Násilí etc.“), dále se pracovníci ÚHSD podílejí na realizaci grantů na dalších pracovištích („Agrarismus“ na KPVHAS FF UK a „Most“ a „Dějiny KSČ“ v ÚSD AV ČR). I v příštích letech je zapotřebí jít tímto směrem a kromě řešených grantů otevírat další grantové možnosti.
Jako problém současného stavu se naopak jeví vysoká administrativní náročnost řešení grantových projektů a celková nestabilita systému podpory vědy. Pravidla vyjednávání a principy realizace projektů se někdy mění s rychlostí a v míře, která může vyvolávat pochybnosti o významu řešených projektů a ohrozit tak jejich obsahovou realizaci.

Výuka

Kursy, nabízené v ÚHSD, se těší stále rostoucímu zájmu ze strany studentů. Z evaluací je přitom zřejmé, že v popředí rostoucího zájmu studentů o hospodářské a sociální dějiny stojí jednoznačně obsah nabízených kursů (nová témata, metodologicky neotřelé postupy, soudobé výklady). Na kursech ÚHSD studující často oceňují tu skutečnost, že reagují na podněty, přicházející z odborného světa i z prostředí vnějšího (otázky krize, legitimity panství, násilí, nerovností, vývoje elit, dějin technologií atd.), a to způsobem, který je intelektuálně neotřelý a celkově inspirativní.
Silnou stránkou současného stavu je v tomto smyslu široká nabídka atraktivních kursů – výběrových seminářů i specializačních přednášek, a to v souladu s dlouhodobě zajištěnými akreditacemi a výrazně nad rámec nejnutnější nabídky výuky. Pokud by se v budoucnu podařilo podpořit tento dlouhodobý trend oboru směrem k intelektuálně náročným a celkově atraktivním kursům, bylo by to zárukou zajištění rostoucího vlivu hospodářských a sociálních dějin ve výuce historie.
Velkým problémem výuky jsou nevyhovující prostory a stále se tenčící prostředky pro práci externistů. Na tomto poli by bylo v budoucnu zapotřebí učinit jasnou změnu k lepšímu.

Zahraničí

Velkou předností ÚHSD byla taková podoba zahraniční spolupráce, která kladla důraz nikoliv na formální prvky (v podobě např. „spících“ erasmovských smluv), ale především na obsahy – prezentaci domácích badatelských výsledků v zahraničních odborných časopisech a monografiích, aktivní účast na mezinárodních konferencích (příp. jejich spoluorganizace), vnášení podnětů ze zahraničí do české akademické veřejnosti, vysílání studentů na zahraniční stáže i přijímání zahraničních studentů v Praze (včetně nabídky cizojazyčného kursu pro širší spektrum přijíždějících studentů).
Za zvláštní pozornost stojí zřízení docentury DAAD na FF UK, která přinesla Ústavu hospodářských a sociálních dějin nejen vysokou prestiž, ale především intelektuální podněty a velký pracovní vklad ze strany kolegy Torstena Lorenze. Budu věřit, že můžeme i do budoucna počítat s vstřícností fakultního vedení, bez jehož garancí by nebylo tuto velmi důležitou formu zahraniční spolupráce vůbec realizovat.
Vedle vědy a výuky mají právě zahraniční kontakty klíčový význam pro úspěšný rozvoj oboru, proto mu bude i v dalším období věnována klíčová pozornost. Institucionálním základem pro rozvoj další zahraniční spolupráce se nejspíše stane Prague Institute of Advanced Study in History and Society, založený v prosinci 2011 jako společné pracoviště FF UK a ÚSD AV ČR (společně s kolegou Spurným jsem zde byl spoluzakladatelem, máme zde nyní oba roli „permanent fellows“). Vedle „základního“ financování PIASu ze zahraničních prostředků bude totiž zapotřebí žádat a garantovat další (středně velké i menší, české i zahraniční) grantové projekty. A zde se pro ÚHSD snad otevřou další možnosti získat pro spolupráci další intelektuálně zajímavé osobnosti domácí i zahraniční.

Personální

Hlavním cílem bylo a je personálně zajistit obor moderních hospodářských a sociálních dějin, aby se v budoucnu mohl úspěšně rozvíjet – garantovat profesionální kvalitu v bádání a výuce i vychovávat mladé osobnosti, které by se staly základem dalšího růstu oboru.
Kromě personální kontinuity u dřívějších pracovníků Ústavu bylo velmi velkým přínosem rozšíření o dva významné pracovníky – Torstena Lorenze a Matěje Spurného. Obor jimi nepochybně mnoho získal. Lze vyjádřit naději, že se tyto přírůstky nejen stabilizují, ale že se v budoucnu otevřou další podobné možnosti (prostřednictvím zapojování mladých badatelů do grantů, žádostí o zahraniční projekty apod.).

Oborová rada

Za zvláštní zmínku stojí skutečnost, že se v poslední době podařilo zintenzivnit práci oborové rady. Asi největší význam zde mělo zavedení kreditového studia v rámci doktorského programu, které mělo pozitivní vliv nejen na doktorandy (ve směru všestranného zájmu o různé stránky vědeckého provozu a transparentního plnění studia), nýbrž také – a možná především – na práci jednotlivých školitelů i oborové rady jako celku. Z tohoto zhodnocení do budoucna pro mě vyplývá jednak (deklarativní i praktická) podpora kreditového systému na fakultní úrovni, jednak snaha o pokračování práce na „usoustavnění“ všech otázek doktorského studia v ÚHSD.

WiSOHiM

Jednou z důležitých úkolů Ústavu je též udržení a rozvinutí časopisu WiSoHiM, jehož prostřednictvím se ÚHSD i širší okruh hospodářských a sociálních historiků v ČR může prezentovat před světovou akademickou veřejností. V současné době je sice obtížné odhadnout způsob jeho zajištění, pevně však věřím v možnost finančních garancí za práci, spojenou s tímto časopisem, na fakultní úrovni.

Závěrem

Hlavním cílem činnosti vedení Ústavu je rozvoj oboru moderních hospodářských a sociálních dějin. V tomto smyslu je zapotřebí „rozehrávat“ a podpořit všechny nápady, projekty, návrhy a podněty, které podpoří intelektuální hloubku oboru, špičkové bádání, prezentaci výsledků v akademickém prostoru i širší veřejnosti, výuku jakožto rozvoji kompetencí, diskusi ohledně intelektuálně atraktivních otázek a témat, rozvoj zahraniční spolupráce. Dostanu-li možnost tento projekt realizovat, budu věřit, že se mi tím podaří přispět k vážnosti oboru i jeho intelektuální hloubce.

V Praze, dne 26. listopadu 2012

Michal Pullmann

 

Pozn: Na zasedání Ústavu hospodářských a sociálních dějin, které se konalo 11. prosince 2012 a jehož součástí byla i nominace ředitele, byl projekt v tajném hlasování podpořen s výsledkem 7-0-1 (v pořadí „pro“ – „proti“ – „zdržel se“). 17. prosince byl dr. Michal Pullmann jmenován ředitelem Ústavu hospodářských a sociálních dějin na tříleté období (s účinností od 1.1.2013).

Úvod > Ústav > Projekt rozvoje ÚHSD