Doktorské studium

Moderní hospodářské a sociální dějiny (postgraduální studium)

Obecné informace o doktorském studiu na FF UK

Informace pro studenty, kteří započali své studium v akademickém roce 2017/18:

Přijímací řízení

Aktuální informace k přijímacímu řízení naleznete v oddílu Uchazeč

Charakteristika studia

Studijní obor moderní hospodářské a sociální dějiny je součástí studijního programu Historické vědy. Poskytuje studijní i badatelské zázemí pro rozvíjení oboru, který se etabloval jako jedna z nejinovativnějších částí historické vědy. Moderní hospodářské a sociální dějiny jsou kromě toho jedním z významných mostů v interdisciplinární spolupráci, v níž se vysvětlují klíčové vývojové procesy moderní doby.
Cílem studia je příprava vysoce vzdělaných odborníků v oboru moderních hospodářských a sociálních dějin, kteří si během studia osvojí schopnost obor tvořivě rozvíjet. Koncept studia spojuje klasické tematicko-metodologické pojetí hospodářských a sociálních dějin, zaměřené na rekonstrukci sociálně-ekonomických struktur a vývojových procesů, s aktuálními badatelskými trendy, především příklonem ke kulturním dějinám. Badatelský prostor, který se tím otvírá, je soustředěn kolem otázek proměn v kolektivním jednání aktérů – pravidelností v jejich jednání i konfliktů, umožňujících postihnout a vysvětlit reprodukci a proměnu struktur. Do konceptu moderních hospodářských a sociálních dějin vstupuje jako jejich nedílná součást technická i technologická změna, zejména pak cesty jejího transferu, přijímání a přetváření.

Profil absolventa

Absolventi se důkladně orientují v některé oblasti moderních hospodářských a sociálních dějin, mají komplexní badatelské dovednosti i důkladný přehled o metodologii a historiografii oboru. Jsou schopni profesionální vědecké práce na světové úrovni a nemají problémy výsledky svého bádání publikovat v akademických časopisech. Uplatní se jako vědečtí pracovníci v oblasti společenských věd či jako vysokoškolští učitelé. Znalost klíčových trajektorií hospodářských a sociálních dějin je rovněž kvalifikuje k práci ve státní správě i veřejném sektoru.

ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ POVINNOSTI

Společný základ doktorského studia na FF

      1)  Cizí jazyk
  • Angličtina, němčina, francouzština (případně další podle tematického zaměření). Student volí jeden z uvedených jazyků.
  • Termín: 1.–2. rok studia.
2)  Teoreticko-metodologický seminář I–II
  • Teoreticko-metodologický seminář. Předmět je koncipován jako přehled a procvičení klíčových metodologických přístupů v oboru Moderních hospodářských a sociálních dějin. Studenti zde mají dostat příležitost k prohloubení praktických zkušeností a interpretačních postupů s klasickými texty hospodářských a sociálních dějin, s nimiž se měli možnost seznámit již během svého magisterského studia.
  • Termín: 1.–2. rok studia.nebo
      Filosofie
  • Zkouška z filosofie má tři možné způsoby realizace:
  • písemnou práci na filosofické téma vztažené k projektu disertace: oproti současné praxi, kdy je práce konzultována v průběhu, by atest byl doplněn i v závěru o pohovor s konzultantem z Ústavu filosofie a religionistiky;
  • průběžnou konzultaci s odborníkem z Ústavu filosofie a religionistiky následovaná ústní zkouškou; tato zkouška může mít formu samostatné povinnosti, nebo může být součástí širší oborové komisionální zkoušky, při níž student prokazuje teoreticko-metodologickou orientaci v oblasti svého bádání;
  • písemnou či ústní zkoušku zajišťovanou po dohodě s Ústavem filosofie a religionistiky přímo na oboru některým z jeho filosoficky orientovaných pedagogů.
  • Termín: 1.–2. rok studia.Student volí Teoreticko-metodologický seminář nebo Filosofii po konzultaci se svým školitelem.Oborový studijní program – obecná část
3)  Oborová zkouška z moderních hospodářských a sociálních dějin
  • Podmínkou složení oborové zkoušky je předložení dílčí studie z oboru, publikované i nepublikované, eventuelně může být předložena i některá z kapitol či částí budoucí disertační práce. Skládá se ze dvou tematických okruhů: první se vztahuje k některému z profilujících problémů hospodářských či sociálních dějin daného historického období a metod jejich řešení, druhý se úžeji vztahuje k tématice doktorské disertace. Obsahem zkoušky je rozprava na daná témata, v níž student prokazuje orientaci v problematice, hlubokou znalost zadaných témat a schopnost strukturovaně představit problém.
  • Termín: 3. rok studia. Oborový studijní program – individuální část
4)  Individuální studijní povinnosti
  • Školitel stanovuje dle povahy tématu disertace další povinnosti v rozsahu minimálně jedné, maximálně dvou povinností. Jako studijní povinnost lze stanovit:
  • Zkoušku či písemnou práci prohlubující studentovy znalosti v některé z oblastí související s tématem disertace.
  • Zkoušku z dějin historiografie a metod hospodářských a sociálních dějin, která prohlubuje studentovy metodologické znalosti (tato zkouška je nejčastěji předepisována studentům, kteří v magisterském studiu neabsolvovali přímo obor Historie – hospodářské a sociální dějiny).
  • Jednotlivé vystoupení v rámci některého z kursů magisterského studia na téma zadané školitelem.
  • Zkoušku typu B2+/– z druhého jazyka, žádá-li si to téma disertace.
  • Termín: 1.–3. rok studia
    ODBORNÉ AKTIVITY

    Každý rok plní student doktorského studia alespoň jednu odbornou aktivitu. Nesplní-li povinnost v daném roce, považuje se to za méně závažné než v případě jiných povinností (neboť je zapotřebí vzít v úvahu, že plnění je závislé na řadě vnějších okolností, jako je konání konferencí, finanční krytí badatelských pobytů domácích i v zahraničí atd.). Během celého studia je závazné splnění celkem tří následujících odborných aktivit, které jako jediné mají status pevně daných kontrol studia:

    1) Zahraniční stáž
  • Rok plnění není předepsán, neboť výjezd na stáž je závislý na stipendijních nabídkách a nelze jej plně předvídat předem. Povinnost lze plnit i po složení SDZK, její splnění je až podmínkou pro přihlášení k obhajobě disertace.
  • V případě závažných důvodů (péče o děti apod.) lze na základě žádosti schválené děkanem zahraniční stáž nahradit i některou jinou z následujících odborných aktivit: aktivní účast na konferenci, odborná editorská činnost, odborný překlad, akademická výuka, odborná publikace.
2) Odevzdání odborného textu ve světovém jazyce ke kritickému posouzení
  • Text by měl splňovat standardní parametry pro odborný článek publikovatelný v některém ze světových akademických časopisů.
  • Prioritní je publikování textu prestižních zahraničních odborných časopisech a v domácím (ústavním) časopise WiSoHiM.
  • Ve všech případech, u domácích i zahraničních periodik, samozřejmě záleží na přijetí ze strany příslušné redakce; sám ÚHSD nemůže toto přijetí nijak garantovat.
  • Požadován je pouze rukopis textu, nikoli jeho publikace (očekává se, že text bude na základě diskuse se školitelem, případně diskusí na konferencích, workshopech etc. dále přepracováván).
  • Termín: 3. rok studia
3) Aktivní účast na konferenci
  • Nejvyšší význam mají konference zahraniční, případně domácí české s výraznou mezinárodní účastí. Předpokládá se zároveň, že téma vystoupení a následné diskuse souvisí s tématem disertace.
  • Rok plnění není předepsán, neboť konání vhodně tematicky zaměřených konferencí nelze zvláště u speciálnějších témat předvídat s dostatečným předstihem. Povinnost lze plnit i po složení SDZK, její splnění je až podmínkou pro přihlášení k obhajobě disertace.Další odborné aktivity nad rámec výše vymezených povinností jsou vítány, a mají-li vztah k tématu disertace, student je vykazuje v rámci pravidelného ročního hodnocení.Studenti doktorského studia pravidelně konzultují postup své práce (konkrétní badatelské otázky, metodologické i metodické problémy) se svým vedoucím práce. Spolupracují rovněž na výzkumech realizovaných pracovníky katedry, případně na grantových úkolech. Součástí práce je rovněž vědecká komunikace se zahraničím.Studijní plán je navržen tak, aby student všechny své základní studijní povinnosti včetně SDZK splnil již ve 3. roce studia, a ve 4. roce studia se tak mohl plně věnovat psaní disertace.
1)      Doktorandský seminář
  • Student je povinen se Doktorandského semináře účastnit po celou dobu svého studia.
  • V 1. roce studia prezentuje doktorand rešerši literatury (cca 2-5 stran), od 2. roku studia je student povinen zpracovat prezentaci, která souvisí s tématem disertace. Ve výjimečných případech lze posunout prezentaci v Doktorandském semináři do 3. roku studia.
  • V případě výjezdu na stáž je student omluven z účasti, není však zbaven povinnosti vlastní prezentace.
  • Termín: Povinnost Doktorandský seminář bude studentovi automaticky zapisována v každém roce studia.
2)      Komentovaná osnova a hlavní teze dizertační práce
  • Komentovaná osnova a hlavní teze disertační práce v rozsahu 10-20 s. s uvedením předpokládaného rozsahu u všech kapitol. Posouzení textu z odborného hlediska je v kompetenci školitele/školitelky.
  • Termín odevzdání: typicky na konci 2. roku studia (dle povahy tématu lze předepsat i v jiném roce studia).
STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA
  • Státní doktorská zkouška je završením doktorského studia – ověřuje metodologické, problémové i faktografické znalosti oboru jako celku. Soustředí se přitom na interpretaci historických jevů v jejich nejširších souvislostech – politických, kulturních, právních atd. Průběh státní doktorské zkoušky má charakter vědecké rozpravy; v rozpravě jde nejen o rozhovor o samostatné studijní aktivitě studentů doktorského studia, ale o zjištění celkové orientace v tematice, na kterou je orientováno studium každého studujícího.Student doktorského studia předem navrhne tři témata v souladu s akreditací oboru moderní hospodářské a sociální dějiny – tento návrh se stane součástí přihlášky ke SDZK. Při zpracovávání témat student úzce spolupracuje se svým školitelem, který dbá na kvalitu zpracovaného materiálu, případně pomáhá s výběrem literatury. Každé z témat by mělo obsahovat (a) přesnou formulaci navrhované problematiky, (b) cca půlstránkové exposé na dané téma a (c) 5-7 titulů zahraniční i domácí literatury, profilující dané téma. Komise pak při atestaci vybere jedno z témat, doktorand představí jeho komplexní rozbor. Student doktorského studia představí tezi v délce cca 15 minut. Poté následuje diskuse, v níž student odpovídá na otázky členů komise, prokazuje své znalosti a schopnost orientace v daném tématu.
DISERTACE A JEJÍ OBHAJOBA
  • Po prezentaci koncepce disertace v rámci Doktorského semináře a vypracování Tezí disertace a úspěšném složení státní doktorské zkoušky student odevzdá disertaci a předloží ji k obhajobě.

Informace pro studenty, kteří započali své studium v akademickém roce 2016/17 a dříve:

Charakteristika studia

Ústřední náplní studia v předkládaném studijním oboru je samostatné a kritické zpracování závažného tématu z oblasti moderních hospodářských a sociálních dějin. Svým zaměřením doktorské studium navazuje na magisterský stupeň studia, přičemž prohlubuje odborné kvalifikace na poli moderních hospodářských a sociálních dějin, umožňuje další odbornou specializaci studujícího a rozvíjí jeho předpoklady a schopnosti k mezioborové spolupráci. Doktorské studium je přitom koncipováno tak, aby umožňovalo i další vzdělávání absolventů příbuzných disciplín.

Koncept studia spojuje klasické tematicko-metodologické pojetí hospodářských a sociálních dějin zaměřené na využívání kvantitativních metod jakožto jednoho ze základů sociálně-ekonomické strukturální analýzy s aktuálními obor profilujícími trendy, především příklonem ke kulturním dějinám, např. k mikrohistorii, biografickému přístupu, historické antropologii, dějinám mentalit, symbolického rozměru sociální prestiže atd. Základní teoretické východisko představuje dynamická škála interakcí mezi aktéry a strukturami. Badatelský prostor hospodářských a sociálních dějin, který se tím otvírá, je soustředěn kolem otázek proměn v kolektivním jednání aktérů – pravidelností v jejich jednání i konfliktů, umožňujících postihnout a vysvětlit reprodukci a proměnu struktur. Do našeho konceptu moderních hospodářských a sociálních dějin vstupuje jako jejich nedílná součást technická i technologická změna, zejména pak cesty jejího vytváření, přijímání a přetváření.

Konceptuální svorníky moderních hospodářských a sociálních dějin tvoří zejména otázky:

  • forem a dynamiky institucionálního vývoje (rodina, stav, třída, sociální skupina, vláda, národní společnost, politické strany, odbory, zájmová grémia veřejnosti, podnik, firma, kartel, podnikatelské svazy apod.)
  • hospodářských procesů jako aktivního činitele mezi statikou, dynamikou, intelektuálním a technickým potenciálem společnosti (ekonomický růst, stagnace, trh, plánování, mezní užitek výrobců, obchodních sítí a spotřebitelů, národní trhy a transnacionální integrační, resp. dezintegrační procesy)
  • utváření a proměny kolektivních hodnot a skupinových mentalit (kolektivní paměť, vztah vládnoucích a ovládaných, proměna kultury a různých ideologií, vzorce každodenního chování majoritního obyvatelstva, elit i marginalizovaných skupin atd.)
  • legitimity a legitimizace moci (osvojování hospodářského a sociálního řádu v jednání aktérů, získávání důvěryhodnosti, reprodukce a proměna v dlouhodobých strategiích a každodenních praktikách).

Studijní obor moderní hospodářské a sociální dějiny je součástí studijního programu Historické vědy. Zajišťuje studijní i badatelský prostor pro rozvíjení historiograficky klíčových metodologických přístupů, které nejen v zahraničí představují prestižní a inovativní součást historické vědy. Jsou jedním z významných mostů v interdisciplinární spolupráci, v níž se zprostředkováním různých badatelských perspektiv vysvětlují klíčové vývojové procesy. Význam pěstování hospodářských a sociálních dějin podtrhuje ta skutečnost, že bez hospodářsko- a sociálněhistorického aspektu nelze vysvětlit většinu klíčových problémů moderní doby.

V pedagogické a badatelské praxi, jak je na ÚHSD pěstována, jsou hospodářské a sociální dějiny nejen zkoumáním hospodářských a sociálních struktur a institucí, nýbrž zahrnují i dějiny mentálních a výkladových vzorů, dějiny symbolů a idejí. Vztahy ke kulturním a politickým dějinám, jakož i k vědám o hospodářství, společnosti, či politice jsou velmi těsné. Hlavní tematická pole hospodářských a sociálních dějin obsahují dnes již klasické otázky dějin práce, industrializace, vzdělání, mobility, sociálního rozvrstvení a nerovností; ve své tematické nabídce, vycházející vstříc soudobým diskusím, to pak jsou i problémy multietnicity, občanské společnosti, genderu, nových sociálních hnutí, minorit, proměn hodnot, dosahování politických rozhodnutí, utváření politických institucí a nacionalismu. Dalšími aktuálními tématy jsou zejména specifické formy hospodářské modernizace a stagnace, jako například technický rozvoj výroby, otázky hospodářského růstu a krizí, transfer národohospodářských a technických inovací, stejně tak jako otázky hospodářské integrace, inovativních kapacit různých hospodářských systémů a v neposlední řadě také ekonomická a sociální každodennost státně, nacionálně, profesně, kulturně, regionálně či jinak definovaných komunit. Nejvýznamnější metodické opory hospodářsko- a sociálněhistorické práce tvoří metoda komparace, historickosémantická metoda, statistická metoda, metoda typologické konstrukce; je to i stejně jako v ostatních vědách metoda zobecnění z empirických dat.

Výstupem studia je původní vědecky přínosné monografické pojednání jednoznačně etablující doktoranda v oblasti vědy. Po splnění všech studijních povinností, složení státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce získá absolvent vědecký titul Ph.D., jenž poskytuje plnou kvalifikaci pro vědeckou práci.

Studijní plán:
Individuální studijní plán je po vypracování je předložen ke schválení oborové radě, každý rok je zpracovávána písemná zpráva o kvalitě plnění studijních povinností a dalších aktivitách doktoranda. Tato zpráva je vypracována školitelem a potvrzena předsedou oborové rady.

V rámci studia student skládá obvykle čtyři a dle potřeby eventuelně na základě doporučení školitele i více zkoušek. Součástí studijního plánu je:

  • alternativně buď zkouška z filozofie anebo oborová zkouška z historiografie a metodologie oboru,
  • zkouška z jednoho světového jazyka,
  • jedna oborová zkouška,
  • státní doktorská zkouška

Doktorand by měl být během svého studia rovněž publikačně činný ve svém oboru a měl by se ve spolupráci se svým školitelem pokusit sestavit vlastní grantový projekt. Individuální studijní plán doktoranda bude vycházet z rámcové struktury studijních povinností studentů v doktorských studijních programech na FF UK v Praze.

Podmínkou složení oborové zkoušky je předložení dílčí studie z oboru, publikované i nepublikované, eventuelně může být předložena i některá z kapitol či částí budoucí disertační práce. Skládá se ze dvou tematických okruhů: první se vztahuje k některému z profilujících problémů hospodářských či sociálních dějin daného historického období a metod jejich řešení, druhý se úžeji vztahuje k tématice doktorské disertace. Obsahem zkoušky je rozprava na daná témata, v níž student prokazuje orientaci v problematice, hlubokou znalost zadaných témat a schopnost strukturovaně představit problém.

Ve zkoušce z historiografie a metodologie oboru student prokazuje své historiograficko-metodologické kompetence. Zkouška spočívá v rozpravě nad závažnými metodologicky a historiograficky formativními pracemi, které profilují obor. Předpokladem atestace je reprezentativní a se školitelem konzultovaný seznam prací, na jejichž základě bude vedena rozprava.
Doktorandům jsou předepsány pravidelné odborné konzultace se školitelem, je-li tak výslovně stanoveno, pak také s případným konzultantem a dalšími odborníky.

Doktorandi jsou povinni účastnit se rovněž doktorandských seminářů organizovaných Ústavem hospodářských a sociálních dějin.  Zde formou exposé představují pramennou základnu, metody, metodologii a teze své doktorské práce, účastní se rozprav a diskusí nad prezentovanými tématy, aťsi ve formě přednášky pozvaného odborníka či doktorandského exposé.

Doktorandi mohou pedagogicky působit v rámci výuky zajišťované ÚHSD, nejedná se však o základní studijní povinnost doktoranda. Doporučeny jsou rovněž vystoupení doktorandů na domácích i zahraničních sympoziích, konferencích apod. Každý student by měl během svého studia absolvovat min. jednu krátkodobou studijní stáž, v ideálním případě dlohodoubý studijní pobyt na zahraničním pracovišti. ÚHSD v tomto ohledu spolupracuje např. s Univerzitou Vídeň, Humboldtovou Univerzitou v Berlíně, Ludwig-Maximilians-Univerzitou v Mnichově, European University Institute ve Florencii, Ústavem pro soudobé dějiny v Postupimi (ZZF), Sheffield-Hallam Universitya řadou dalších prestižních institucí.

Doktorandi by měli během studia mít publikační výstupy, rámcový studijní plán předpokládá jednu vážnější publikaci v každém akademickém roce. Doktorand by tím měl prokázat, že doktorské studium je integrální součástí jejich vědecké činnosti. Doktorandi mají možnost publikovat v odborných domácích i zahraničních periodikách – z domácích se otvírá možnost např. v Českém časopise historickém, WISOHIMu, v časopise Soudobé dějiny, Dějiny věd a techniky; ze zahraničních mohou doktorandi zasílat své texty (rozáhlejší studie, menší texty i recenze) k uveřejnění do mnoha zahraničních periodik – Bohemie, Historische Literatur (v elektronické podobě viz H-Soz-u-Kult), Social History, Vierteljahrschrift für Sozial- und Wirtschaftsgeschichte, Journal of Social History, Journal of Contemporary History a mnoha dalších. Ve všech případech, u domácích i zahraničních periodik, samozřejmě záleží na přijetí ze strany příslušné redakce; sám ÚHSD nemůže toto přijetí nijak garantovat. Doktorandi ÚHSD jsou však během svého studia publikačně úspěšní, co svědčí o kvalitě jejich výzkumné práci při zpracovávání vybraného tématu své disertační práce.
Studijní povinnosti jsou zajištěny prostřednictvím individuálních studijních plánů.

Základní struktura studijních povinností doktorského studia oboru

MODERNÍ HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DĚJINY

Plán je ve všech bodech závazný pro studenty nastoupivší od roku 2014/15. Pro studenty nastoupivší v letech 2012/13 až 2013/14 jsou závazné pouze sekce 3–5, v sekcích 1–2 pro ně platí individuální studijní plán v podobě, v níž byl schválen v době jejich nástupu do studia.
Jednotlivé studijní povinnosti (kontroly studia) jsou uvedeny tučně. Není-li uvedeno jinak, skládají se formou zápočtu.

1.   Povinnosti spojené s kontrolou práce na disertaci

Student je povinen ve 2. ročníku odevzdat rozpracované teze disertační práce a v každém dalším ročníku vykazovat pravidelnou práci na disertaci.
  • 1.1 Odevzdání rozpracovaných strukturovaných tezí disertační práce (AXHDDIS01)
–        Termín odevzdání: l. – 2. rok studia.
  • 1.2 Doktorský seminář 1–3 (I–VI) (AXHDKON01-03)
–        Termín: Student plní v každém z prvních tří roků studia.

2.   Základní studijní povinnosti

Povinnosti shodné pro všechny studenty oboru
  • 2.1 Cizí jazyk (AXJAZ0001, AXJAZ0005, AXJAZ0002)
–        Angličtina, němčina, francouzština
–        Termín: dle dohody se školitelem 1.–3. rok studia
  • 2.2 Filosofie (AXOBEC002) nebo Teoreticko-metodologický seminář (AXHDTMS01)
–        Student po dohodě se školitelem volí Filosofii nebo Teoreticko-metodologický seminář
–        Termín: dle dohody se školitelem 1.–3. rok studia
  • 2.3 Moderní hospodářské či sociální dějiny (zkouška) (AXHDSPE01)

–        Zkoušku předepisuje školitel a schvaluje oborová rada v rámci stanoveného individuálního studijního plánu. Podmínkou složení zkoušky je předložení dílčí studie z oboru, publikované i nepublikované, eventuelně může být předložena i některá z kapitol či částí budoucí disertační práce. Skládá se ze dvou tematických okruhů: první se vztahuje k některému z profilujících problémů hospodářských či sociálních dějin daného historického období a metod jejich řešení, druhý se úžeji vztahuje k tématice doktorské disertace. Obsahem zkoušky je rozprava na daná témata.

–        Termín: dle dohody se školitelem 1.–3. rok studia
Povinnosti stanovované individuálně na základě dohody studenta a školitele
  • 2.4 Individuální studijní povinnosti (AXHDSPE… různé kódy podle témat)
–        Školitel má možnost studentovi předepsat další jednu až dvě povinnosti, pokud si to žádá téma projektu.

3.   Odborné aktivity

  • 3.1 Odborné aktivity I, II, III atd. (AXHDOAK01–08)
–        Termín: Student je povinen každý rok vykázat alespoň jednu odbornou aktivitu (aktivní účast na konferenci, stáž, grantový projekt, odborná editorská činnost, odborný překlad, akademická výuka, odborná publikace), dokud nedosáhne celkového požadovaného minima.
–        Podmínkou pro podání disertace je celkové vykázání (1) alespoň dvou publikací v recenzovaném periodiku nebo alespoň jedné publikace v monografii či zahraničním periodiku, (2) alespoň jedné studijní stáže nebo jedné jiné aktivity, (3) alespoň tří dalších aktivit nebo jedné aktivity standardní a jedné významné (např. aktivní účast na mezinárodní konferenci mimo UK s cizojazyčným příspěvkem, úspěšný grantový projekt mimo agentury UK).
–        Specifikaci jednotlivých odborných aktivit uvádí student v rámci ročního hodnocení ve slovním komentáři v rámci předmětu Odborné aktivity I, II, III atd., který je mu automaticky zapisován každý rok, dokud student v tomto komentáři neprohlásí celkové požadované minimum za splněné a oborová rada toto ve svém celkovém hodnocení za daný rok nepotvrdí.

4.   Státní závěrečná zkouška (ASDZK0001)

–        Termín: 3. rok studia.

–        Předpokladem pro podání přihlášky k SDZK je splnění všech předepsaných studijních povinností z části plánu „základní studijní povinnosti“.
–        Obsah SDZK: Průběh státní doktorské zkoušky má charakter vědecké rozpravy; v rozpravě jde nejen o rozhovor o samostatné studijní aktivitě doktorandů, ale o zjištění celkové orientace v tematice, na kterou je orientováno doktorské studium každého studujícího.
Doktorand předem navrhne tři témata v souladu s akreditací oboru moderní hospodářské a sociální dějiny – tento návrh se stane součástí přihlášky ke SDZK. Každé z témat by mělo obsahovat (a) přesnou formulaci navrhované problematiky, (b) ca půlstránkové exposé na dané téma a (c) 5-7 titulů zahraniční i domácí literatury, profilující dané téma. Komise pak při atestaci vybere jedno z témat, doktorand představí jeho komplexní rozbor. Soustředí se na interpretaci historických jevů v jejich nejširších souvislostech – politických, kulturních, právních atd.

5.   Obhajoba disertační práce (AX0007305)

–        Předpokladem pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce je splnění všech povinností předepsaných v ISP, včetně celkového minimálního požadavku na odborné aktivity předepsaného oborovým studijním plánem.
Standardní doba studia: 3 roky

Základní strukturu studijních povinností studenta v doktorském studiu na FF UK v Praze naleznete zde

Pro možnost obhajoby závěrečné práce student musí:

  • Splnit studijní povinnosti podle individuálního studijního plánu
  • Složit státní doktorskou zkoušku.
  • Odevzdat disertační práci.

V rámci státní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce je prokazována schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje k samostatné teoretické činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění (podle zákona VŠ č. 111/98 Sb. § 47 odst. 4; respektive § 10 zákona č. 35/1965 Sb. o dílech literárních, vědeckých a uměleckých – autorský zákon).

Státní doktorská zkouška je završením doktorského studia – ověřuje metodologické, problémové i faktografické znalosti oboru jako celku. Soustředí se přitom na interpretaci historických jevů v jejich nejširších souvislostech – politických, kulturních, právních atd. Průběh státní doktorské zkoušky má charakter vědecké rozpravy; v rozpravě jde nejen o rozhovor o samostatné studijní aktivitě doktorandů, ale o zjištění celkové orientace v tematice, na kterou je orientováno doktorské studium každého studujícího.
Doktorand předem navrhne tři témata v souladu s akreditací oboru moderní hospodářské a sociální dějiny – tento návrh se stane součástí přihlášky ke SDZK. Každé z témat by mělo obsahovat (a) přesnou formulaci navrhované problematiky, (b) ca půlstránkové exposé na dané téma a (c) 5-7 titulů zahraniční i domácí literatury, profilující dané téma. Komise pak při atestaci vybere jedno z témat, doktorand představí jeho komplexní rozbor.

Úspěšní absolventi doktorského studijního programu získávají akademický titul Ph.D. (uváděný za jménem) podle zákona o VŠ č. 111/98 Sb. § 47 odst. 5.

Úvod > Studium > Doktorské studium