Stránka se upravuje, informace budou plně aktuální během února 2010.
 
Charakteristika studijního oboru historie - hospodářské a sociální dějiny
Praktické informace (termíny, poplatky atd.) mohou zájemci o doktorské studium na FF UK nalézt na oficiální stránce Studijního oddělení FF UK.
Doporučujeme projít zejména "Podmínky přijímacího řízení do doktorského studia pro akademický rok 2009/2010".
Cíl studia:
Cílem doktorského studia je komplexní rozvoj intelektuálních kompetencí studujícího na nejvyšší úrovni odbornosti. Ústřední náplní doktorského studia je samostatné a kritické zpracování závažného tématu z oblasti hospodářských a sociálních dějin. Svým zaměřením doktorské studium úzce navazuje na magisterský stupeň studia, přičemž na jedné straně prohlubuje odborné kvalifikace na poli hospodářských a sociálních dějin a umožňuje tak další odbornou specializaci studujícího, na straně druhé znamená i jeho rozšíření schopností k mezioborové spolupráci a k překonávání bariér mezi specializovanými disciplínami. Výstupem studia je původní vědecky přínosné monografické pojednání jednoznačně etablující doktoranda v oblasti vědy. Po splnění všech studijních povinností absolventa získá vědecký titul Ph.D., jenž poskytuje plnou kvalifikaci pro vědeckou práci. Vedle odborných kompetencí tvoří nedílnou součást doktorského studia rovněž kreativita v práci s informacemi, sociální a komunikativní kompetence, schopnost diskutovat a zvládnout komplexnost historických jevů. V doktorském studiu je proto kladen důraz na těsnou provázanost s činností teoretické, badatelské, heuristické, dokumentační, interpretační a argumentační povahy. Samostatnost úsudku, předpokládaná u studujícího, by zároveň měla být doplněním, nikoliv překážkou schopností zprostředkovat výsledky historické práce širší odborné i neakademické veřejnosti. Velmi důležitá je vazba doktorského studia na aktuální společenské problémy, možnosti propojení studovaných historických fenoménů s analýzou současné společnosti a hospodářství, důraz na interpretativní výklad dějin, přísnou metodickou kontrolu vědeckých tvrzení, relativizaci jednodimenzionálních pojetí dějin a schopnosti týmové práce. Prohloubení znalostí a dovedností získaných v magisterském studiu, další profilování odborné specializace a rozvoj samostatného, kritického a tvořivého myšlení jsou tudíž v průběhu doktorského studia orientovány nejen k samotné vědecké práci v úzce vymezeném oboru hospodářských a sociálních dějin, nýbrž i ke společenské praxi vyjadřující ve svých nárocích požadavek interdisciplinarity, ba dokonce multidisciplinarity v celé šíři jejích problémů. Totéž platí pro důležitost zahraničních zkušeností, jejichž nabytí se v průběhu doktorského studia předpokládá.
 
Vstupní požadavky na uchazeče o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu:
Uchazeč musí být absolventem magisterského studia příbuzného společenskovědního či technického typu. Před přijímací zkouškou uchazeč předloží prostřednictvím studijního oddělení UK FF předepsané osobní materiály a podklady (životopis, doklad o ukončení vysokoškolského magisterského studia, informace o akademických oceněních, mimoškolních aktivitách, praxi, seznam publikovaných prací a přehled odborných aktivit, eventuelně další doklady podle specifikace poskytnuté studijním oddělením). Uchazeč musí být schopen samostatné vědecké práce ve zvolené specializaci. Samozřejmým předpokladem je odborná vyhraněnost, dobrá znalost metodologie oboru a orientace v odborné literatuře. Vítána je předchozí odborná praxe a publikační činnost. Součástí vstupní přijímací zkoušky je předložení projektu budoucí doktorské disertační práce.
 
Projekt disertační práce obsahuje určení tématu v rovině časové, místní a problémové, uvedení důležitosti a užitečnosti zvoleného tématu, předpokládaný rozsah, směr, postup a časový plán výzkumu. Návrh projektu by měl uvést, zda zamýšlená disertační práce bude věnována zcela novým poznatkům a problémům, či nabídne nová originální řešení problémů již dříve zpracovaných. O projektu se vede odborný rozhovor, v němž se prověřuje nejen znalost obecně teoretických základů oboru, ale i znalosti vztahující se k připravovanému tématu disertační práce.
 
Během ústní přijímací zkoušky uchazeč odpoví na otázky odborného či metodologického charakteru. Dále uchazeč uvede, zda se dosud podílel na odborné a pedagogické činnosti.
Před zahájením pohovoru uchazeč předloží potvrzení Jazykového centra UK FF o vykonání vstupní zkoušky z jednoho světového jazyka.
Počty a zaměření doktorandů se řídí – v souladu se zájmy uchazečů – aktuálními možnostmi školicího pracoviště.
 
Zaměření, struktura a rozsah studia:
Doktorský studijní program v oboru hospodářské a sociální dějiny se realizuje formou individuálního studijního programu, jehož obsahem je původní vědecká práce zaměřená především na základní výzkum, prohloubení metodologie a teorie oboru spojená s dalším získáním odborných znalostí, které jsou potřebné k napsání doktorské disertační práce i pro budoucí odbornou činnost v oboru.
Studijní plán:
Školitel v součinnosti s doktorandem zpracuje jeho individuální studijní plán, jenž vychází z rámcového studijního plánu a zohledňuje zvláštní aspekty stanoveného tématu vymezeného v předloženém projektu. Školitelem a uchazečem podepsaný individuální studijní plán schvaluje oborová rada. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Školitel každoročně zpracovává “Hodnocení doktorského studia”, které je zprávou o plnění studijních povinností a dalších odborných aktivitách studujícího. Zpráva je projednána a schvalována oborovou radou, která může rozhodnout o předčasném ukončení doktorského studia, pokud doktorand neplní své povinnosti.
 
Rozsah a struktura atestací:
V rámcovém doktorském studijním programu je předepsáno složení minimálně pěti a dle potřeby eventuelně na základě doporučení školitele i více zkoušek. Součástí studijního plánu je vždy atestace z filozofie a cizího jazyka.
Celkově skládá doktorand zkoušky ze dvou světových jazyků.
Během studia musí doktorand složit nejméně dvě oborové zkoušky (oborové atestace).
Filozofie: Rozsah písemných prací, které se předkládají ke zkoušce z filozofie, činí zpravidla 15 až 20 stran odborného textu na téma dohodnuté se zkoušejícím, u něhož si doktorand zvolil odbornou zkoušku v individuálním studijním plánu. Tuto povinnost může doktorand splnit formou předložení publikované práce.
Všechny povinnosti se řídí podle Studijního a zkušebního řádu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (SZŘ FF UK)
Jazyky: Všechny povinnosti se zde řídí podle SZŘ FF UK.
Oborové zkoušky: Podmínkou složení první oborové zkoušky je předložení dílčí studie z oboru, eventuelně může být předložena i některá z kapitol či částí budoucí disertační práce. Zkouška zahrnuje problematiku hospodářských a sociálních dějin historického období, k němuž se váže téma doktorské disertace. Členové komise položí doktorandovi nejméně dvě otázky. Jedna z nich se bude vztahovat k jednomu z profilujících problémů hospodářských či sociálních dějin daného historického období a metod jejich řešení, druhá se bude úžeji vztahovat k tématice doktorské disertace. Druhá oborová zkouška je strukturována podle následujícího určení: Pro doktorandy se specializací „hospodářské dějiny” tvoří předmět druhé oborové zkoušky sociální dějiny z toho historického období, k němuž se váže téma doktorské disertace; pro doktorandy se specializací „sociální dějiny” tvoří předmět druhé oborové zkoušky hospodářské dějiny z toho historického období, k němuž se váže téma doktorské disertace; pro doktorandy se specializací „historie techniky“ tvoří předmět druhé oborové zkoušky hospodářské a sociální dějiny toho historického období, k němuž se váže téma doktorské disertace. Nadto tito doktorandi skládají zkoušku z předmětu Úvod do hospodářských a sociálních dějin. Během zkoušky jsou rovněž položeny nejméně dvě otázky týkající se profilujících problémů oboru. Státní doktorská zkouška ověřuje metodologické, problémové i faktografické znalosti oboru jako celku, schopnost vedení odborné diskuse a samostatné vědecké práce. Skládá se z následujících částí: historiografie hospodářských a sociálních dějin metodologie hospodářských a sociálních dějin výkladu jednoho z profilujících problémů hospodářských či sociálních dějin(podle zvolené specializace).
 
Příklady individuálního studijního plánu:
Doktorand zpracovávající téma „Počátky industrializace severních Čech”
Filozofie, zkouška Světový jazyk I. (angličtina), zkouška Světový jazyk II. (němčina), zkouška
První oborová zkouška: Hospodářské dějiny novověku
Druhá oborová zkouška: Sociální dějiny novověku
Kurs „Historická demografie“, kolokvium Kurs „Proměny evropského hospodářství ve 20. století“, kolokvium
Státní doktorská zkouška
 
Doktorand zpracovávající téma „Společenský fenomén dělnická třída: české dělnictvo v první třetině 20. století”
Filozofie, zkouška Světový jazyk I. (němčina), zkouška Světový jazyk II. (ruština/angličtina), zkouška
První oborová zkouška: Sociální dějiny 20. století
Druhá oborová zkouška: Hospodářské dějiny 20. století
Kurs „Revoluce 1918 ve střední Evropě: k dynamice sociálních hnutí“, kolokvium Kurs „Sociální problémy v První republice československé“, kolokvium
Státní doktorská zkouška
Doktorand zpracovávající téma „Společenské a hospodářské souvislosti stavby železnic v českých zemích v druhé polovině 19. století” Filozofie, zkouška Světový jazyk I. (angličtina), zkouška Světový jazyk II. (francouzština), zkouška Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin, zkouška První oborová zkouška: Dějiny techniky v 19. a 20. století Druhá oborová zkouška: Hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století Kurs „Německý zbrojní průmysl 1850-1914“, kolokvium Kurs „Vývoj střední Evropy z dopravně-politického hlediska ve 20. století“, kolokvium Státní doktorská zkouška
 
Další povinnosti, které musí student plnit v průběhu studia
Doktorandům jsou předepsány pravidelné odborné konzultace se školitelem (u kombinované formy studia nejméně dvakrát v průběhu jednoho semestru), je-li tak výslovně stanoveno, pak také s případným konzultantem a dalšími odborníky. Doktorandi jsou povinni účastnit se “doktorandského semináře” Ústavu hospodářských a sociálních dějin (doktorandi kombinovaného studia se zúčastní alespoň jednou za semestr). Zde prezentují formou referátů dílčí výsledky své badatelské činnosti a vedou odborné diskuse. Doktorandi mohou pedagogicky působit v rámci výuky zajiš?ované ÚHSD. Dále mohou být vyzváni k vystoupením na domácích i zahraničních sympoziích, konferencích apod.
Konkrétní určení záleží na dohodě obou stran.
 
Závěr
Na závěr studia doktorand předloží disertační práci v rozsahu minimálně 150 normovaných stran původního odborného textu, vybavenou standardním vědeckým aparátem, jejímiž oponenty jsou ustanoveni dva přední odborníci z oboru. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Disertační práci doktorand odevzdává ve třech vázaných exemplářích. Musí být podána v jazyce českém, v cizím jazyce jen se souhlasem oborové rady, a musí mít formální náležitosti dle SZŘ FF UK čl. 9 odst. 16.
Otázky přímo neupravené v této žádosti se řídí ustanoveními Studijního a zkušebního řádu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučující zabezpečující přednášky, konzultace nebo jiné formy výuky studijních předmětů doktorského studijního programu a
 
školitelé:
Prof. PhDr. Jaroslav ČECHURA, DrSc. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin
Prof.. PhDr. Ivan JAKUBEC, CSc. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin
Prof. PhDr. Drahomír JANČÍK, CSc. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin
Prof. PhDr. Zdeněk KÁRNÍK, DrSc. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin
Prof.. PhDr. Eduard KUBŮ, CSc. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin
Prof. PhDr. Jiří ŠTAIF, CSc. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin