Filozofická Fakulta

ÚHSD

Projekt rozvoje ÚHSD

Úvod

Hospodářské a sociální dějiny dnes patří k nejdůležitějším subdisciplínám historické vědy. Jejich stále rostoucí význam lze vidět nejen v domácím českém kontextu na poli současných historiografických diskusí, ale zrcadlí se také v tom, že badatelské výsledky stále výrazněji rezonují i v rámci mezinárodních diskusí. Vnitřní síla hospodářských a sociálních dějin je v dnešní době důležitým indikátorem úspěšného rozvoje historické vědy jako celku.
Ústav hospodářských a sociálních dějin lze bez přehánění označit za nejdůležitější místo pro pěstování moderních hospodářských a sociálních dějin v českém prostředí. Soustředí přední odborníky v oblasti hospodářských a sociálních dějin a kultivuje stále širší okruh studujících v bakalářském, magisterském i doktorském studijním programu. Je jedním z nejdůležitějších míst pro rozvíjení historiografické reflexe a otevírání nových témat a přístupů v současném bádání a současných diskusích.
Cílem tohoto projektu je načrtnout možnosti jednak pro obsahový rozvoj hospodářských a sociálních dějin v českém prostředí, jednak pro zajištění podmínek pedagogické práce.

Pluralita přístupů
Obsahově projekt navazuje na pojetí hospodářských a sociálních dějin, které se vyvinulo v průběhu více než dvaceti let existence Ústavu. Ve středu pozornosti tak stojí dějiny společenských a hospodářských institucí a struktur, dějiny mentalit, postojů, symbolů, komunikace, výkladových a identifikačních vzorců i debat o společnosti a hospodářství.
Za silnou stránku oboru lze považovat jeho vysokou intelektuální úroveň v bádání i výuce. Ústav garantuje pluralitu přístupů za současného upevňování jasného profilu sociálních, resp. hospodářských dějin. Obor má svou tvář a společná konceptuální východiska, zároveň však nepředstavuje monolit, který by omezoval jednotlivé badatelské orientace a přístupy. To je nejspíš jedním z hlavních důvodů, že je schopen nejen vyzařovat do akademické veřejnosti, ale i oslovit stále větší počet studentů, inspirovat je k formulaci jejich dílčích badatelských projektů a nabídnout jim jasné vedení prací ve vztahu k teoretickým otázkám i zpracování empirického materiálu. V dalším období by bylo zapotřebí podpořit tuto pluralitu jednotlivých směrů bádání a pestrost zkoumaných témat. V tomto ohledu by Ústav měl i v budoucnu nabídnout jednak kursy přehledové i vysoce specializované, jednak podpořit pracovníky Ústavu v rozvíjení dílčích projektů.
Slabší stránka oboru spočívá v tom, že informace o dílčích projektech nedoputují vždy ke kolegyním a kolegům a studujícím takovou rychlostí a v takovém množství, jak bychom si přáli. V tomto smyslu bude do budoucna zapotřebí podpořit ty formy vzájemné komunikace na poli prezentace badatelských projektů, klíčových kursů nebo vedení kvalifikačních prací (a to dovnitř Ústavu i navenek), které by umožňovaly plnější zhodnocení potenciálu, který mají dílčí projekty (badatelské projekty, kursy, kvalifikační práce) pro rozvoj oboru jako celku.

Organizace a finance
Ústav patří ke středně velkým pracovištím na fakultě. Jeho výhodou je přehlednost a dobré vztahy kooperace (bez vytváření „skupin“ vlivu, skryté manipulace apod.). Zároveň vzhledem ke své velikosti Ústav neaspiruje na pozici silného „hráče“ s hegemoniálním vlivem v rámci oboru historie jako celku (přesněji řečeno tento vliv vykonává na poli intelektuálním, nikoliv primárně organizačně-mocenském).
Silnou stránkou Ústavu je jeho perfektní organizační chod, jeho plné akreditační zajištění na dlouhou dobu dopředu a dobré vztahy s partnerskými Ústavy na FF UK i na dalších domácích a zahraničních institucích. Všechny tyto skutečnosti, které nelze považovat za samozřejmost, pracovníci ÚHSD dostatečně cení – do budoucna bude zapotřebí udělat vše pro to, aby se tyto dobré poměry na poli úředně-organizačního zajištění Ústavu nejen udržely, ale i dále posílily.
Nepochybnou slabinou je výrazné finanční podhodnocení pracovníků Ústavu. Prestiž Ústavu, intelektuální vklady jeho pracovníků do bádání, prezentace, výuky, vedení prací jsou bohužel v příkrém rozporu s výší finančního ohodnocení. Ačkoliv vzhledem k problematickému řízení školství ze strany státu a celkové závislosti finančních otázek na nepřehledném systému financování českého školství nejspíše nelze očekávat rychlou nápravu, je v tomto ohledu zapotřebí usilovat o alespoň částečné zlepšení neutěšené finanční situace.

Věda
Vysoká úroveň vědecké činnosti patří ke klíčovým prvkům identity Ústavu. Výsledky dosavadního bádání i aktuálně řešené vědecké projekty patří k tomu nejdůležitějšímu, čím se Ústav hospodářských a sociálních dějin prezentuje v akademické veřejnosti (a to nejen české, nýbrž v evropském rozměru) a čím dokládá svůj příspěvek k historickému poznání. Je přitom schopen nabídnout jak práce syntetického rázu, tak analytičtěji zaměřené dílčí studie.
Silnou stránkou Ústavu je zapojení (téměř všech pracovníků ÚHSD) do systému tzv. vnitřních výzkumných záměrů na FF UK. Podprojekt VVZ, který je Ústavem garantován („České země etc.), dokládá vyzařování oboru už jen tím, že kromě pracovníků ÚHSD integruje i členy dalších ústavů. V ÚHSD se zároveň řeší jeden středně velký grant GAČR, integrující rovněž pracovníky více ústavů („Násilí etc.“), dále se pracovníci ÚHSD podílejí na realizaci grantů na dalších pracovištích („Agrarismus“ na KPVHAS FF UK a „Most“ a „Dějiny KSČ“ v ÚSD AV ČR). I v příštích letech je zapotřebí jít tímto směrem a kromě řešených grantů otevírat další grantové možnosti.
Jako problém současného stavu se naopak jeví vysoká administrativní náročnost řešení grantových projektů a celková nestabilita systému podpory vědy. Pravidla vyjednávání a principy realizace projektů se někdy mění s rychlostí a v míře, která může vyvolávat pochybnosti o významu řešených projektů a ohrozit tak jejich obsahovou realizaci.

Výuka
Kursy, nabízené v ÚHSD, se těší stále rostoucímu zájmu ze strany studentů. Z evaluací je přitom zřejmé, že v popředí rostoucího zájmu studentů o hospodářské a sociální dějiny stojí jednoznačně obsah nabízených kursů (nová témata, metodologicky neotřelé postupy, soudobé výklady). Na kursech ÚHSD studující často oceňují tu skutečnost, že reagují na podněty, přicházející z odborného světa i z prostředí vnějšího (otázky krize, legitimity panství, násilí, nerovností, vývoje elit, dějin technologií atd.), a to způsobem, který je intelektuálně neotřelý a celkově inspirativní.
Silnou stránkou současného stavu je v tomto smyslu široká nabídka atraktivních kursů – výběrových seminářů i specializačních přednášek, a to v souladu s dlouhodobě zajištěnými akreditacemi a výrazně nad rámec nejnutnější nabídky výuky. Pokud by se v budoucnu podařilo podpořit tento dlouhodobý trend oboru směrem k intelektuálně náročným a celkově atraktivním kursům, bylo by to zárukou zajištění rostoucího vlivu hospodářských a sociálních dějin ve výuce historie.
Velkým problémem výuky jsou nevyhovující prostory a stále se tenčící prostředky pro práci externistů. Na tomto poli by bylo v budoucnu zapotřebí učinit jasnou změnu k lepšímu.

Zahraničí
Velkou předností ÚHSD byla taková podoba zahraniční spolupráce, která kladla důraz nikoliv na formální prvky (v podobě např. „spících“ erasmovských smluv), ale především na obsahy – prezentaci domácích badatelských výsledků v zahraničních odborných časopisech a monografiích, aktivní účast na mezinárodních konferencích (příp. jejich spoluorganizace), vnášení podnětů ze zahraničí do české akademické veřejnosti, vysílání studentů na zahraniční stáže i přijímání zahraničních studentů v Praze (včetně nabídky cizojazyčného kursu pro širší spektrum přijíždějících studentů).
Za zvláštní pozornost stojí zřízení docentury DAAD na FF UK, která přinesla Ústavu hospodářských a sociálních dějin nejen vysokou prestiž, ale především intelektuální podněty a velký pracovní vklad ze strany kolegy Torstena Lorenze. Budu věřit, že můžeme i do budoucna počítat s vstřícností fakultního vedení, bez jehož garancí by nebylo tuto velmi důležitou formu zahraniční spolupráce vůbec realizovat.
Vedle vědy a výuky mají právě zahraniční kontakty klíčový význam pro úspěšný rozvoj oboru, proto mu bude i v dalším období věnována klíčová pozornost. Institucionálním základem pro rozvoj další zahraniční spolupráce se nejspíše stane Prague Institute of Advanced Study in History and Society, založený v prosinci 2011 jako společné pracoviště FF UK a ÚSD AV ČR (společně s kolegou Spurným jsem zde byl spoluzakladatelem, máme zde nyní oba roli „permanent fellows“). Vedle „základního“ financování PIASu ze zahraničních prostředků bude totiž zapotřebí žádat a garantovat další (středně velké i menší, české i zahraniční) grantové projekty. A zde se pro ÚHSD snad otevřou další možnosti získat pro spolupráci další intelektuálně zajímavé osobnosti domácí i zahraniční.

Personální
Hlavním cílem bylo a je personálně zajistit obor moderních hospodářských a sociálních dějin, aby se v budoucnu mohl úspěšně rozvíjet – garantovat profesionální kvalitu v bádání a výuce i vychovávat mladé osobnosti, které by se staly základem dalšího růstu oboru.
Kromě personální kontinuity u dřívějších pracovníků Ústavu bylo velmi velkým přínosem rozšíření o dva významné pracovníky – Torstena Lorenze a Matěje Spurného. Obor jimi nepochybně mnoho získal. Lze vyjádřit naději, že se tyto přírůstky nejen stabilizují, ale že se v budoucnu otevřou další podobné možnosti (prostřednictvím zapojování mladých badatelů do grantů, žádostí o zahraniční projekty apod.).

Oborová rada
Za zvláštní zmínku stojí skutečnost, že se v poslední době podařilo zintenzivnit práci oborové rady. Asi největší význam zde mělo zavedení kreditového studia v rámci doktorského programu, které mělo pozitivní vliv nejen na doktorandy (ve směru všestranného zájmu o různé stránky vědeckého provozu a transparentního plnění studia), nýbrž také – a možná především – na práci jednotlivých školitelů i oborové rady jako celku. Z tohoto zhodnocení do budoucna pro mě vyplývá jednak (deklarativní i praktická) podpora kreditového systému na fakultní úrovni, jednak snaha o pokračování práce na „usoustavnění“ všech otázek doktorského studia v ÚHSD.

WiSOHiM
Jednou z důležitých úkolů Ústavu je též udržení a rozvinutí časopisu WiSoHiM, jehož prostřednictvím se ÚHSD i širší okruh hospodářských a sociálních historiků v ČR může prezentovat před světovou akademickou veřejností. V současné době je sice obtížné odhadnout způsob jeho zajištění, pevně však věřím v možnost finančních garancí za práci, spojenou s tímto časopisem, na fakultní úrovni.

Závěrem
Hlavním cílem činnosti vedení Ústavu je rozvoj oboru moderních hospodářských a sociálních dějin. V tomto smyslu je zapotřebí „rozehrávat“ a podpořit všechny nápady, projekty, návrhy a podněty, které podpoří intelektuální hloubku oboru, špičkové bádání, prezentaci výsledků v akademickém prostoru i širší veřejnosti, výuku jakožto rozvoji kompetencí, diskusi ohledně intelektuálně atraktivních otázek a témat, rozvoj zahraniční spolupráce. Dostanu-li možnost tento projekt realizovat, budu věřit, že se mi tím podaří přispět k vážnosti oboru i jeho intelektuální hloubce.

V Praze, dne 26. listopadu 2012

Michal Pullmann

 

 

Pozn: Na zasedání Ústavu hospodářských a sociálních dějin, které se konalo 11. prosince 2012 a jehož součástí byla i nominace ředitele, byl projekt v tajném hlasování podpořen s výsledkem 7-0-1 (v pořadí "pro" - "proti" - "zdržel se"). 17. prosince byl dr. Michal Pullmann jmenován ředitelem Ústavu hospodářských a sociálních dějin na tříleté období (s účinností od 1.1.2013).

Aktuality

V týdnu od 25. 9. do 29. 9. se nebudou konat úřední hodiny sekretariátu, sekretářka nebude...

21. září 2017

Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea nabízí neplacené stáže ve Sbírce Muzea...

29. březen 2017

Sekretářka katedry žádá studenty, aby v případě, že chtějí zapsat atestaci, kterou mají v indexu...

12. září 2016